Základy přivolání
"Shiba je plemeno, které nikdy nebude moci být bez vodítka." Tuhle větu pravděpodobně uslyšíte velmi často. Je to pravda? Jak položit fajn základy, na kterých můžete stavět a občas svému parťákovi dopřát svobodu?
Když si přivezete štěňátko, jste plni očekávání, většinou máte načteno, rozmyšleno, přítele na telefonu...A pak to přijde, shibí hlava. Velmi brzy s vámi to malé roztomilé štěňátko začne manipulovat, vychová si vás k obrazu svému. A nebo ne? Co dělat? První věc, kterou si musíte uvědomit je:
Je to sice shiba, ale pořád je to pes
A jako každý pes je schopný pochopit základní pravidla. Důslednost musí být vaše druhé jméno. U nás platí jednoduché pravidlo, vnímáš, máš volnost, nevnímáš, volnost nemáš a posilujeme pozornost. Nejlepší pomocník je v takových případech stopovací vodítko. My máme klasické 10m. Díky tomu, se vyhnete situaci, kdy pes ví, že na něj nemůžete a do té doby si může dělat co chce.
Každé štěňátko potřebuje zkoumat.
Vás zná, ale prostředí je nové a vzrušující. Dopřejte mu tedy dostatek svobody na zkoumání. Nechtějte po štěňátku ihned pozornost, když někam dojdete. Nechte ho, pokud je to možné, zkoumat. Když na něm uvidíte, že se začíná nudit a přemýšlí, co by se dalo ještě dělat, v tu chvíli ho zavolejte (dřepněte si třeba na bobek) dejte mu nějakou dobrotu (ideálně víc menších, než jednu velkou) a třeba si i pohrajte, pak ho znovu nechte zkoumat. Tímhle jednoduchým přístupem učíte štěňátko, že zábava, může být i u vás. Ukončení společné aktivity a uvolnění ale děláte vy, ne štěňátko samo. Pokud se stane, že vám odejde, v klidu ho opravte a uvolněte vy. Pokud v tomto budete důslední, pejsek se naučí čekat na uvolnění a nebude si k vám chodit pro pamlsky, jako do bufetu.
Při nácviku přivolání by mělo vždy následovat něco, co pes ocení. Když budete kreativní, nestane se vám (většinou), že nepřijde, protože si bude pamatovat, že vždy je odměna něco skvělého. Ale tím, že neví co to bude, mu zamezíte v rozhodování, jestli mu to za to stojí. Vyvarujte se přivolání typu "na hele co mám" to už je lákání a nikdy to k ničemu dobrému nevede. Pokud s vámi už pejsek manipuluje a přemýšlí, zda mu to za tu "námahu" stojí, nepouštějte stopovačku z ruky a po přivolání mu pomozte povel splnit. Sama mám takové pravidlo. Splníš povel (který znáš) bez pomoci, dostaneš tu nejlepší odměnu. Splníš ho po tom, co ti bylo zamezeno ho nesplnit, budeš pochválený, ale už ne tolik. V poslední fázi, absolutní ignorace,...stejně povel dokončíme, ukážu, co jsem chtěla a následně přichází například slušná chůze na vodítku, odložení...
Někteří pejsci mají spojené připínání na vodítko s koncem zábavy. Rozbijte jim jejich představy a po připoutání na vodítko jim klidně ještě dopřejte volnost, nebo například hrst pamlsků v trávě, nebo chytání pamlsků. Tím se vám stane, že váš pes se po připoutání na vodítko bude přirozeně soustředit na vás a nebude kolem vás šaškovat, že by si ještě přál pokračovat ve svých záležitostech.
"Kouzelná krabička" vám může přivolat i shibu.
Sama mám velmi ráda odměňování formou "jackpotu". Tato forma se často používá při noseworku, nebo jiných psích sportech, kdy pes chvíli pracuje "zadarmo", ale ví, že až to odpracuje bude obrovská odměna (jackpot). Přivolání je vždy pro mé psy jeden z nejtěžších povelů a proto při jeho odměňování nešetřím. Každý pes umí počítat a ví jestli dostal jeden pamlsek, nebo přístup k pokladu. Pro nás je to pytlík, ve kterém jsou odměny vysoké hodnoty a při splnění těžkého povelu vytáhnu celý pytlík a rozdávám. Díky delšímu odměňování a tomu, že psi vidí pytlík (až poté co povel splnili), mám jejich plnou pozornost i po přivolání a já určím, kdy odměnění končí a uvolňuji.
V některých situacích je pro psa (hlavně pro shibu) přivolání velmi náročné. Otočit se zády k bodu zájmu, nebo nepříteli, není pro ně moc komfortní a pes ve vás musí mít absolutní důvěru, aby to udělal.
Někdy je výhodnější psa zastavit a dojít si pro něj.
Proto kromě přivolání trénujte i zastavení. A mějte tyto dva povely na stejné úrovni. Naučte že při povelu zastavení si pro psa vždy přijdete. Já i sahám na obojek, aby jim natažená ruka a chycení za obojek, nesymbolizovala opět konec volnosti. Někdy bude poté zas uvolněn, někdy půjde na vodítko.
Mějte také na paměti důležité pravidlo. Pokud nemáte pod kontrolou okolí, mějte pod kontrolou psa. Ve městě můžete narazit na spousty neočekávaných situací. Kočky, králíci na vodítku, nečekané rány, sirény, psi navolno za rohem. Shiba vždy bude mít tak trochu svoji hlavu, tak aby o ni taky nepřišla.