Management situací, které pes (ne)zvládne

V ideálním světě váš pes zvládne každou situaci s grácií, radostí a v pohodě. Z žádné situace nebudete rozčarovaní a bezradní. Všechny interakce se psy, věcmi a lidmi budou bezproblémové. Ale my nejsme v ideálním světě. Někdy se stane, že nevíte kudy kam. Že nevíte, jak situace proběhne, jak to váš pes zvládne. Co dělat, aby takové situace měly co nejmenší dopad na psí a vaši psychiku?

Dalo by se říct, že největší problémy si vlastně působíme sami. Jsme nervózní z toho, jak danou situaci náš pes zvládne, co tomu řeknou ostatní, co když se něco stane...No a všechny tyhle myšlenky váš pes sice nečte, ale tu nervozitu vycítí. Uvědomí si, že teď se děje něco, z čeho je "máma"/"táta" nervózní a proto je v tom sám a asi to bude všechno moc špatný. A problém je na světě. Někteří psi se dokonce naučí vypnout nás, když cítí, že nejsme v pohodě a mohl by být problém. V takových situacích si pak vše jedou na vlastní pěst. Takže jak řešit situaci, která pro nás zdánlivě nemá řešení? Nádech, výdech a promyslet si v klidu. Co můj pes umí, čemu rozumí, co ustojí, čeho chci dosáhnout a proč toho chci dosáhnout. 

Povely, které psa učíte, nejsou jen pro parádu, ale proto abyste si vzájemně rozuměli

Většinu situací mnohem lépe zvládnete, pokud se psem trénujete jednoduché povely typu "zůstaň, jdi, dej, dolů...". Psi nerozumí lidské řeči, ikdyž někteří majitelé tvrdí opak. Psi se v průběhu života s námi naučí číst naši řeč těla a rozklíčují si určitá hesla, která jsou spojena s žádoucím chováním. Z věty "Honzíku, pojď prosím ke mě, dáme ti obojek a půjdeme ven" pes slyší hesla, v závislosti na tom, která používáte nejčastěji. Z daných hesel si vyvodí, co se děje a co se po něm chce. Tréninkem jednoduchých povelů zjednodušujete psovi tohle rozklíčování, sami se učíte používat stále stejná hesla a pes vždy ví, co se děje, co má dělat a nepřemýšlí tolik.

Máte například před zkouškou, ale zapomněli jste na to, že váš pes se bojí manipulace a cizích lidí. A hádejte co jste se právě dozvěděli... Ano, před zkouškou probíhá čtení čipu, které provádí rozhodčí často sám. Sakra, řeknete si. To jsme měli natrénovat, kurz ošetření se souhlasem vám stále visí v "to do listu". Teď už není čas na hrdinství. Ale, máte psa naučeného na zůstaň a pes vám věří, protože spolu cvičíte. Víte, že načtení čipu psa nebolí a jde "jen" o to, že se bojí. Seznámíme ho tedy se situací. Chytnu za obojek, řeknu povel pro to, že ze situace nebude odcházet, v klidu ho podporuju ve správném chování a odměňuji klidně jednotlivé kroky. Nelákám, neuplácím, ale odměňuji. Je možné, že pes bude panikařit, ale mnohem víc by panikařil, kdyby nevěděl, co se s ním děje a co má v dané situaci dělat. Díky tomu, že jste v klidu vy, dáváte mu povel, který zná a ví, co znamená, situaci většinou ustojí. Poté, co to zvládnete, vyvarujte se bouřlivé odměny, pes pak může získat pocit, že se opravdu něco dělo. V klidu pochválíme a třeba rozchodíme, vyvenčíme.

Manipulace obecně může být pro většinu psů problém, se kterým si jejich majitelé neví rady. Naučit ošetření se souhlasem a dobrovolné nasazování oblečků, košíků a jiných potřeb, není záležitost na jedno cvičení. Jak si poradit v situaci, kdy je potřeba například nasadit rychle náhubek, ale vy jste nasazování ještě nenatrénovali? Opět klid, rozhodnost a odměny, bez uplácení, litování a nátlaku. Povely a komunikace, které zná. Provést úkon, co možná nejklidněji a hotovo. Ano, nebude nadšený, ale vy alespoň stihnete autobus. Nejde o to, netrénovat ošetření se souhlasem. Jde o to, abyste se situacím nevyhýbali, jen proto, že ještě nejste ve fázi radostného stříhání drápků apod. Vždy je lepší naučit a pozitivně upevnit všechny tyto manipulace, ale někdy se to zkrátka nestihne. Tak ať škody jsou co nejmenší.

Kde jsou emoce, není většinou mozek

Ať už radost nebo stres mohou vypnout příjem vašeho vašeho psa. V situacích, kde je moc emocí, nejde psa většinou korigovat. Dostáváte se pak do zbytečného "konfliktu". Chodí k vám návštěvy, které milují pejsky a vaši pesjci milují návštěvy? To je skvělé, ale teď jste se dozvěděli, že k vám má přijít návštěva, která o kontakt nestojí. Co s tím? Bouřlivé přivítání není možné, ale vaši pejsci už při zvonku u dveří zapínají vítací mód a nic nefunguje. V takové situaci nemá smysl snažit se je něco naučit a krotit nebo zakazovat. Co ale pejsci umí? Odejít z místnosti? Zůstat na místě? Super, pošlete je na místo nebo do jiné místnosti, tam odměníte a zavřete. 

Náhodná setkání psů nebývají vždy jen příjemná. Stačí jedna špatná zkušenost a vše se může zbořit, jako domeček z karet. Víte ale proč? Protože vy to dovolíte, vy se bojíte, vy si nevěříte. Když nejste v pohodě vy, jak může být v pohodě váš pes. Situaci, kterou by normálně vyhodnotil, jako výměnu názorů, vyhodnotí jako boj na život a na smrt. Jak tedy zvládnout situaci, která je zdánlivě nezvladatelná? Použijte opět komunikaci, kterou váš pes zná. Buďte v té situaci s ním a dejte mu najevo, že situaci řešíte vy, ne on. Jak chcete aby potkání dvou psů proběhlo? Aby stál a počkal než bude klid? Aby prošel kolem psa bez povšimnutí? Na to všechno máte povely, použijte je. Ukažte psovi, jak chcete, aby se v dané situaci zachoval, pomozte mu vodítkem, slovem. Vaší včasnou reakcí zvládnete "převzít" velení situace a pokud vám pes věří, řešení situace vám rád přenechá. Vyvarujte se strkání pamlsku před čumák, většinou to napáchá víc škody než užitku. Pes buď vypne a slepě následuje pamlsek, neví co se kolem děje a v případě, že na vás "nalítne vetřelec", kvůli kterému to vlastně děláte, pes situaci nemusí ustát. Nebo v druhém případě pamlsek nebude vůbec chtít a bude se mu snažit vyhnout. Ale vy přece máte párek, který má vždycky rád, tak mu to budete cpát a přemlouvat. Tímhle postupem se vám může lehce stát, že příště váš pes nebude chtít přijímat pamlsky ani v lehčí situaci. Odměna se vždy nabízí, ale nenutí. 

Takových situací by se dala vymyslet celá řada, ale ze všech plyne jedna důležitá věc. Každá situace se dá více méně zvládnout. Jde jen o to, abyste vy měli jasno v tom, co chcete, proč to chcete a jak jste schopni toho docílit. Každý trenér vám bude radit ty svoje cesty. Ano může to fungovat, ale pokud vy cítíte, že pro vás je jednodušší a logičtější jiné chování, nebojte se to tak dělat. Pokud situace dává smysl vám, bude dávat smysl i psovi. Vždy platí zásada, používejte povely a chování, které pes zná a má je zažité. S klidem a komunikací se dá většina situací zvládnout i když to zprvu vypadá všelijak.